Zejména v současné době, kdy ceny energií, jež se používají při vytápění, exponenciálně rostou, je velmi důležité se při rekonstrukci nebo výstavbě domu orientovat v základních energetických ukazatelích. Mezi ně pak patří součinitel prostupu tepla, který vyjadřuje, k jakým tepelným ztrátám přes danou konstrukci dochází. Co přesně součinitel tepla je, kdo a proč jej počítá a jak je to s ním u oken, najdete v následujících řádcích.

Co přesně je součinitel prostupu tepla?

Jedná se o fyzikální veličinu, která se značí U a vyjadřuje jakou tepelně izolační schopnost má daná konstrukce nebo stavební materiál. Hodnota součinitele prostupu tepla se pak udává ve W/m²K. Tedy kolik tepelné energie ve wattech se ztrácí přes m² dané konstrukce při teplotním rozdílu vnitřní a vnější teploty 1 K. Platí pak, že čím je výsledná hodnota nižší, tím lepší je konstrukce izolant. Naopak si můžete představit, že čím je vyšší hodnota, tím víc váš dům ohřívá vnější prostředí, a to je právě tepelná ztráta, která je nežádoucí.

Zejména u laické veřejnosti pak bývá součinitel prostupu tepla často zaměňován s teplotním odporem R, přičemž je vlastně jeho převrácenou hodnotou.

Proč se počítá?

Z výše uvedeného je již zřejmé, že součinitel prostupu tepla je základní veličinou, kterou při své práci používají nejen architekti, ale i realizační firmy. Již řadu let platí pro izolační vlastnosti obálky domu (obvodové zdi, okna, střecha apod.) normy, které udávají jeho maximální hodnotu, tedy maximální možnou teplotní ztrátu. Díky tomu je spotřeba energií na vytvoření komfortní teploty stále nižší.

Součinitel tepla u oken

Další obecnou chybou, se kterou se setkáváme je skutečnost, že lidé při porovnávání oken nesrovnávají správné hodnoty. Můžete totiž srovnávat součinitele prostupu tepla zasklení, celého okna, rámu, ale i meziskelního rámečku. Pokud byste chtěli srovnávat základní a nejjednodušší parametr, tak ten se značí U_w a vyjadřuje právě celkový prostup tepla okna.

Hodnota U_w vychází ze vzorce U_w = (U_f * A_f + U_g * A_g +Ψ_g * I_g) / (A_f + A_g), kde U_g je součinitel prostupu tepla pro sklo, U_f pro rám, A_f pak znamená plochu rámu v m², A_g vyjadřuje plochu zasklení v m², Ψ_g je lineární součinitel prostupu tepla a I_g značí viditelný obvod zasklení.

Samozřejmě i v oblasti oken jsou kladeny státní normy, kde platí, že požadovaná hodnota U_W může činit maximálně 1,7 W/m²K, doporučená hodnota pak je 1,2 W/m²K, a pro pasivní domy je ještě přísnější a udává maximální U_w 0,8 W/m²K. Po letošním zpřísnění norem, které přináší tzv. nZEB, jsou pak obecně voleny okna ještě s nižšími parametry, aby bylo dosaženo nižších tepelných ztrát objektu.

Na co si ještě při srovnávání oken dávat pozor?

Řada lidí nevěnuje technickým specifikacím dostatečnou pozornost a nechá se nalákat marketingovými pobídkami. Neuvědomují si totiž, že ani 7komorový rám nemusí mít takové izolační vlastnosti jako rám 3komorový, čehož se často zneužívá.

V praxi obecně platí, že U_g může mít lepší hodnotu než U_w a je tak důležité si tyto parametry nepoplést. Ačkoli se rozdíly mezi těmito ukazateli nezdají nijak markantní, při platbě za energie rozdíl poznáte výrazně, a to ve desítkách, ale i tisících korun ročně (dle počtu oken objektu). Níže se můžete na přibližné rozdíly těchto parametrů podívat na několika konkrétních hodnotách.

Při celkovém součiniteli tepla:

• U_w = 1,2 W/m²K může platit U_g = 1,1 W/m²K;
• U_w = 1,1 W/m²K může platit U_g = 1,0 W/m²K;
• U_w = 0,9 W/m²K může platit U_g = 0,7 W/m²K;
• U_w = 0,8 W/m²K může platit U_g = 0,6 W/m²K;
• U_w = 0,7 W/m²K může platit U_g = 0,5 W/m²K.

Na základě výše uvedených informací tak po dodavateli oken nebo dveří žádejte celkovou hodnotu součinitele prostupu tepla. Díky tomu se vám nestane, že byste výrazně přeplatili energeticky neodpovídající okna.